FK Žižice - TJ Roztoky

FK Žižice - TJ Roztoky
4:2 (3:1)
Branky: Hrdlička 2x, Krakeš, Kubala   

  Ke druhému utkání zimního turnaje jsme zavítali za krásného, skoro již jarního počasí v brzkých odpoledních hodinách na nám již známou umělou trávu do Rynholce. Soupeřem nám byl tým TJ Roztoky, který hraje rovněž III. třídu, ovšem v rakovnickém kraji.
     Již začátek utkání ukázal, že naše mužstvo je fotbalovější, dravější a lépe připravené jak fyzicky, tak i technicky. Hned ve druhé minutě se do dobré příležitosti dostal Robin Klempt, ovšem v těžké pozici nedokázal dokonale přehodit brankáře a míč skončil na břevnem. Hra v úvodu zápasu se odehrávala především v naší režii o čemž vypovídalo i držení míče. První branka padla ovšem po brejku, kdy důrazný Krakeš vybojoval ve středu pole míč, okamžitě jej poslal do sprintu Hrdličkovi, který v samostatném úniku nezaváhal – 1:0. Byla to jeho první trefa po delším zranění. Tato branka jakoby naše hráče ukolébala a roztočští se začali čím dál tím více osmělovat. Nejprve jejich nadějný pokus o brejk zastavil rukou Hořánek, za což si vykoledoval žlutou kartu, a o chvíli později po sérii drobných nedůrazů a nedorozumění přišel trest v podobě vyrovnávacího gólu, kdy míč dostal opravdu hezky trajektorii letu a zapadl na zadní tyči naší branky. Utkání pak nabralo drobnou nervozitu a ani jednomu z týmů se nedařila kloudnější akce a kombinace. Žižičtí těžili z dlouhých balonů za obranu a spolehli se spíš na jednoduchost. Ta se málem vyplatila Husárkovi, jenž opět po dlouhém míči za beky jen těsně lobem minul horní tyč branky. O chvíli později se už mohl ovšem radovat, kdy po absolutně nezvládnutém ofsajdovém „nevystavení“ Roztok nabídl druhý gól Hrdličkovi, který ještě zasekl brankáře a poslal náš tým opět do vedení. Pak už byl zbytek poločasu v naší dominanci. Pěknou ránu Valera vyškrábl brankář pouze na roh, rohový kop Robina Klempta zatloukl svou hlavou jeho bratr Pavel do tyče a Krakeš jen o kousek nenašel Hrdličku na zadní tyči. Právě Krakeš si ve 44. minutě naběhl na perfektní pas Rambouska, zbavil se obránce, přehodil brankáře a krásnou brankou upevnil naše vedení a tím i prakticky ukončil první poločas – 3:1.

     Ve druhé pětačtyřicetiminutovce pokračoval nastolený obrázek hry. Lepší žižičtí podnikali velmi nebezpečné útoky a Roztoky prakticky neměly mezihru. Završit hattrick mohl Hrdlička, ale slabší nohou po příhře Krakeše tutovku neproměnil. O chvíli později zahrával roh Eichler, míč se snesl na zadní tyč, kde Kubala v souboji s obráncem přeci jen zvýšil naše vedení – 4:1. Vše v tu chvíli vypadalo idylicky a téměř všichni přítomní diváci spíše čekali, na jakou výši skóre ještě vyroste. Závěr zápasu, jak je již žižickým „dobrým“ zvykem v posledních střetnutích, ovšem opět nebyl z kategorie povedených. Vše začalo malou domů v nouzi od Hrníčka, kterou čaroděj Švéda dokázal odkopnout na velké vápno k nohám soupeře, který neměl sebemenší problém trefit odkrytou svatyni. V celém utkání padly dvě žluté karty. Obě jsme inkasovali my a obě František Hořánek, který o pár minut později po našem útočném rohu hasil rychlý brejk soupeře. O desíti na velkém hřišti se pak všichni aktéři vydali skoro ze všech sil, aby vítězství ubránili, i když ke snížení nebylo mnohdy daleko. Největší šanci zazdil vysunuvší se stoper Roztok, který po dobře rozehrané standartce jen těsně hlavou minul pravou tyč Švédovi branky. Zvýšit mohl ještě Kubala, který po příhře Hrdličky šel sám na brankáře, ovšem v krkolomné pozici dokázal vytěžit už jen roh a tak konečný účet skončil našim zaslouženým vítězstvím 4:2.

     K utkání jsme nastoupili bez Lukáše Kratochvíla a se zraněným Kubalou. Prakticky všichni naši aktéři předvedli dobrý výkon a velmi výraznou postavou i posilou zadních řad byl uzdravšíse Pavel Klempt.

Sestava: Švéda – Hrníčko, P. Klempt, Hořánek, Rambousek – R. Klempt, Krakeš, Valer, Eichler – Hrdlička, Husárek (Kubala, Luka)