FK Žižice - Sokol Uhy

FK Žižice - Sokol Uhy
1:0 pk.

Třetí jarní zápas a opět na domácím hřišti. Tentokráte do žižického areálu zavítali hosté z Uh, kteří přes zimu posilovali mužstvo a svými výsledky v jarní části přesvědčili o tom, že se jejich hra určitě zkvalitnila.
     Utkání začalo vcelku opatrně. Na nerovném, tvrdém a hrbolatém hřišti se ani jednomu z týmů nedařila kombinace a jak už je v domácím prostředí bohužel tradicí, utkání připomínalo spíše nakopávanou, než fotbalové střetnutí. Tím spíše se zápas začal čím dál, tím více přitvrzovat a být plný osobních soubojů. V jednom z nich byl v klinči u postranní čáry Pavel Klempt s hostujícím útočníkem. Souboj byl veden sice velice tvrdě, ale následovala naprosto neadekvátní reakce ze strany domácího borce, který hlavou v přerušené hře sestřelil hráče Uh a byl po zásluze potrestán červenou kartou. Žižice tak více než hodinu zápasu dohrávali o jednoho muže méně. Tím se ovšem obrázek hry paradoxně trochu změnil. Domácí jakoby teprve teď zapli a začali brát zápas více vážně. Hosté tedy sice drželi míč opticky možná více na svých kopačkách, ovšem k vážnějšímu ohrožení domácí svatyně se v prvním poločase vůbec nedostali. Naopak na druhé straně centroval do pokutového území Kejmar, míč se ze změti těl kutálel za bezmocným, překonaným brankářem směrem k brance, kde ho už bohužel nedokázal usměrnit Krakeš v těžké pozici do opuštěné sítě. O chvíli později kopal Hrdlička tresný kop z velmi dobré pozice, ovšem jeho gólovou střelu vyhlavičkoval hostující hráč mimo ohrožení.
     Ve druhém dějství pokračoval festival nepřesných kombinací, nakopávaných míčů a prakticky žádného vzruchu před brankami. Výjimku tvořil závar po rohovém kopu žižických. To ovšem rozčísl Kratochvíl, který obehrál laxního stopera hostů a ten jej naprosto evidentně stáhl za dres v pokutovém území. Reakce hráčů hostí i jejich „fanoušků“, byla pak naprosto zbytečná. Z naší obrovské výhody, jsme ovšem udělali neuvěřitelný guláš, kdy se naši hráči skoro pohádali o to, kdo bude exekutorem. V nelehké pozici pak vcelku i logicky jinak skvěle hrající Kejmar penaltu neproměnil. Toho jsme mohli litovat v závěru utkání, kdy nás podržel brankář Švéda, který kryl jedinou, ovšem obrovskou šanci hostů. O chvíli později mohl ještě rozhodnout Hrdlička, ovšem po přiťuknutí Krakeše o decimetry minul levou šibenici. Utkání tak dospělo k remíze a k pokutovým kopům, kterých se hostující hráči, kteří hráli převážnou většinu zápasu, hlasitě dožadovali.
     Hned první pokus hráčů Uh ovšem lapil Švéda a jelikož postupně Hořánek, Eichler a Hrdlička bezpečně proměnili, zůstal bod navíc doma v domečku.
     K příštímu zápasu zajíždíme na hřiště Pozdně. Po třech domácích zápasech vyjdeme tak trochu ze stereotypu a zahrajeme si také na jiném hřišti než domácím, které nám vzhledem k tomu, jaký styl hry chceme praktikovat, bohužel momentálně moc nevyhovuje.

J.H.