FK Žižice - SK Běleč

FK Žižice - SK Běleč
2:3 (1:1)
Střelci branek - Kratochvíl, Krakeš

Švéda - Luka, Hrdlička, Hořánek, Rambousek - R. Klempt, Kubala, Valer, Eichler - Krakeš, Kratochvíl a připraven Husárek

Ve volném termínu zimního turnaje si domácí tým Žižic pozval na svůj přírodní trávník účastníka stejné soutěže, tedy III. třídy ovšem skupiny „A“, který právě svou skupiny vede. Nutno říci, že terén, ač těžký, byl naprosto regulerní a vzhledem ke klimatickým podmínkám a ročnímu období dobře připravený.
      Z různých důvodů se k přípravnému zápasu dostavilo pouze dvanáct hráčů, z nichž  byl navíc přítomen Husárek, který momentálně není členem týmu a přišel jako již poněkolikáté vypomoci. Vzhledem k tomu, že se na první trénink na umělé trávě ve Slaném dostavilo 18 (slovy osmnáct) borců, zimní příprava je v plném proudu a z ní se prakticky se prakticky vychází po zbylý celý rok, je tento počet obrovským zklamáním i vzhledem k tomu, kolik hráčů je zapsáno na soupisce.
     V základní sestavě tedy domácí mužstvo nastoupilo s „překopanou“ obranou, ve které figuroval z nouze přeškolený Luka, který je spíše ofenzivnější typ, a Hrdlička, který nastoupil ve stoperské dvojici po dlouhých šesti letech.
     Začátek utkání domácímu celku vůbec nevyšel dle představ a družstvo Bělče, které se po celý zápas prezentovalo důraznou hrou plnou osobních soubojů a hrou především na své rychlostně vybavené útočníky, získalo velice rychle půdu pod nohama a svou aktivitou si vypracovalo několik náznaků přečíslení a šancí. Drobné probuzení způsobila první branka, kdy po rychlém brejku prošla přihrávka středem hřiště přímo k úplně volnému hráči Bělče v plné rychlosti, který sám před Švédou nezaváhal – 0:1. Poté se přeci jen aktivita přesunula na kopačky týmu z „hřiště mezi topoly“, ovšem hře scházel moment překvapení, souhra, kvalitní kontrola míče a naopak dominovala všeobecná zbrklost. Z této šedi ovšem vyklouzl nádherný fotbalový moment, který znamenal rovněž vyrovnání momentálního skóre. Míč rychle putoval po dobrém přenesení od Valera z levé na pravou stranu, kde skvěle zakombinovali Klempt, Kubala, Krakeš a Kratochvíl, který byl zároveň na konci akce a střelou z velkého vápna na přední tyč vyrovnal – 1:1. Tímto skóre skončil i první poločas i přes velkou šanci zatím nejlepšího střelce přípravy Valera, který se ve skrumáži po rohovém kopu zmocnil míče a z bezprostřední blízkosti tentokrát na hostujícího brankáře nevyzrál.
     Do druhého poločasu nebylo ani prakticky možné okysličit mužstvo a dát příležitost ostatním. Ovšem jediný vystřídavší Husárek měl hned v úvodu dobré momenty. Bohužel se jemu, ani po následujících střelách Kubaly, Klempta a Krakeše nepodařilo trefit dobře zařízení a skórovat. Trochu překvapivá pak byla branka Krakeše, kterého při obranném odkopu trefil hostující stoper a míč se snesl až do branky překvapeného gólmana - 2:1. Obrovskou příležitost pak spálil Luka, který se řítil sám na hostujícího brankáře, ovšem nastřelil pouze jeho nohy. V těchto chvílích domácí mužstvo sice vedlo, ovšem „hurá styl“, který byl v tu chvíli praktikován, spíše nahrával hostům, kteří sice vyvíjeli určitý tlak dostat se do šancí, ovšem do vyložených pozic se nedostávali. Obrovskou minelu, kterou možná doteď nepochopila drtivá většina hráčů obou týmů, pak předvedl rozhodčí, který naprosto nesmyslně otočil v domácí prospěch zapískaný faul. Všichni se soustředili na rozehrání, hostující hráč po opačné signalizaci vzal míč a po jeho rozehrání a samostatném úniku bylo rázem opět vyrovnáno. Další šok přišel o chvíli později, kdy po centru z postranní čáry propadl míč na penaltu, kde po nedorozumění hlavou skóroval jediný hráč hostí, který se zde v tu chvíli nacházel. Jelikož se pak už nic dalšího nestalo, utkání skončilo domácí porážkou 2:3.
     Jelikož se jednalo o přípravné utkání, výsledek není až tak důležitý. Ovšem drobné varování tu je. Téměř každý tým má hráče, kteří umí kopnout do balonu, umí udělat sprint a svým způsobem umí udělat soupeři problémy. Naše skupina a postavení v tabulce je velice slibně rozjeta a byla by škoda si druhou polovinu sezony zkazit. Určitě nás nečeká snadný půlrok a i z tohoto zápasu je jasné, že nám nikdo nedá nic zadarmo.

Následující vyjádření je vyloženě osobní a nezahrnuje názor ani klubu ani jiné osoby:

Hoši, jedna vlaštovka jaro nedělá a i prohrát se musí se vztyčenou hlavou. Je hezké, že jsme po vyhraných zápasech na koni, ale jak by řekl i přední evropský fotbalový odborník Josef Csaplár, charakter týmu se nejvíce ukáže v těžkých chvílích. Můžeme být rádi za to, že nás první porážka v roce 2015 potkala v přátelském zápase. Měli bychom si z toho vzít vše pozitivní a hlavně ponaučení pro příště. Začít každý sám u sebe a teprve poté zkoumat chyby ostatních. Přinejhorším zakročí božský Mou. Takže doléčit rýmičky, vyléčit šrámy a zranění a v úterý a ve čtvrtek alespoň v těch osmnácti lidech na tréninku, aby pak nemuseli hrát invalidé jako já a měli jsme opět radost z fotbalu a přátelství. Protože jedině trénink dělá šampiony :-)

J.H.